úplný
úplný (Tschechisch)
Adjektiv
| Positiv | Komparativ | Superlativ | ||
|---|---|---|---|---|
| úplný | úplnější | nejúplnější | ||
| Alle weiteren Formen: Flexion:úplný | ||||
Worttrennung:
- úpl·ný
Aussprache:
- IPA: [ˈuːpl̩niː]
- Hörbeispiele: úplný (Info)
Bedeutungen:
- [1] alles umfassend, alles einschließend; ganz, gänzlich, vollständig, lückenlos, komplett, völlig
- [2] im höchst möglichen Ausmaß; absolut, total, völlig, vollständig, ganz, vollkommen, voll
Synonyme:
Gegenwörter:
Beispiele:
- [1] Společníci schvalují úplné aktualizované znění společenské smlouvy.
- Die Gesellschafter genehmigen die komplette, aktualisierte Fassung des Gesellschaftsvertrags.
- [2] Panovalo tam úplné ticho.
- Dort herrschte völlige Stille.
- [2] Věřím v nějakou vyšší moc, v něco, co nás přesahuje. Úplné náhody nejsou.
- Ich glaube an eine bestimmte höhere Macht, an etwas, was über uns hinausgeht. Reine Zufälle gibt es nicht.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] úplné vydání — vollständige Ausgabe
- [2] úplná důvěra — volles Vertrauen, úplný nesmysl — völliger Unsinn
Wortfamilie:
Übersetzungen
[2] im höchst möglichen Ausmaß; absolut, total, völlig, vollständig, ganz, vollkommen, voll
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „úplný“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „úplný“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „úplný“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „úplný“