иоанъ
иоанъ (Altkirchenslawisch)
Substantiv, m, Eigenname
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | иоанъ | — |
— |
| Genitiv | иоана | — |
— |
| Dativ | иоаноу | — |
— |
| Akkusativ | иоана | — |
— |
| Instrumental | иоаномъ | — |
— |
| Lokativ | иоанѣ | — |
— |
| Vokativ | иоане | — |
— |
Nebenformen:
- иоаннъ
Worttrennung:
- ио·анъ
Aussprache:
- IPA: […]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] männlicher Name; Johannes
Beispiele:
- [1] „тогда приде и<соу>с<ъ> отъ галилеѩ на ꙇор̾данъ· къ ꙇоаноу крьстити сѧ отъ н҄его.“ (Mt 3,13)[1]
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Slovník nejstarších staroslověnských památek: „иоанъ“
- [1] Elektronický slovník jazyka staroslověnského: „иоанъ“
Quellen:
- ↑ Vatroslav Jagić (Herausgeber): Quattuor evangeliorum Codex glagoliticus olim Zographensis nunc Petropolitanus. Characteribus cyrillicis transcriptum notis criticis prologomenis appendicibus auctum. Weidmannsche Buchhandlung, Berlin 1879 (Internet Archive), Seite 1.