Flexion:konečný

konečný (Deklination) (Tschechisch)

< konečný

  Positiv
Kasus Singular
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
Nominativ konečný konečná konečné
Genitiv konečného konečné konečného
Dativ konečnému konečné konečnému
Akkusativ konečného konečný konečnou konečné
Vokativ konečný konečná konečné
Lokativ konečném konečné konečném
Instrumental konečným konečnou konečným
Kasus Plural
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
Nominativ koneční konečné konečné konečná
Genitiv konečných
Dativ konečným
Akkusativ konečné konečné konečná
Vokativ koneční konečné konečné konečná
Lokativ konečných
Instrumental konečnými
  Komparativ
Kasus Singular Plural
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
Nominativ konečnější konečnější konečnější konečnější
Genitiv konečnějšího konečnější konečnějšího konečnějších
Dativ konečnějšímu konečnější konečnějšímu konečnějším
Akkusativ konečnějšího konečnější konečnější konečnější konečnější
Vokativ konečnější konečnější konečnější konečnější
Lokativ konečnějším konečnější konečnějším konečnějších
Instrumental konečnějším konečnější konečnějším konečnějšími
  Superlativ
Kasus Singular Plural
Maskulinum Femininum Neutrum
belebt unbelebt
Nominativ nejkonečnější nejkonečnější nejkonečnější nejkonečnější
Genitiv nejkonečnějšího nejkonečnější nejkonečnějšího nejkonečnějších
Dativ nejkonečnějšímu nejkonečnější nejkonečnějšímu nejkonečnějším
Akkusativ nejkonečnějšího nejkonečnější nejkonečnější nejkonečnější nejkonečnější
Vokativ nejkonečnější nejkonečnější nejkonečnější nejkonečnější
Lokativ nejkonečnějším nejkonečnější nejkonečnějším nejkonečnějších
Instrumental nejkonečnějším nejkonečnější nejkonečnějším nejkonečnějšími
Dieser Artikel wurde von Wiktionary herausgegeben. Der Text ist unter Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 verfügbar, sofern nicht anders angegeben. Für die Mediendateien können zusätzliche Bedingungen gelten.