opěvovat
opěvovat (Tschechisch)
Verb
| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| opěvovat | opět | |
| Zeitform | Wortform | |
| Präsens | 1. Person Sg. | opěvuji |
| 2. Person Sg. | opěvuješ | |
| 3. Person Sg. | opěvuje | |
| 1. Person Pl. | opěvujeme | |
| 2. Person Pl. | opěvujete | |
| 3. Person Pl. | opěvují | |
| Präteritum | m | opěvoval |
| f | opěvovala | |
| Partizip Perfekt | opěvoval | |
| Partizip Passiv | opěvován | |
| Imperativ Singular | opěvuj | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:opěvovat | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Nebenformen:
- opěvat
Worttrennung:
- opě·vo·vat
Aussprache:
- IPA: [ˈɔpjɛvɔvat]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Sinnverwandte Wörter:
- [1] oslavovat, velebit, vychvalovat
Beispiele:
- [1] Básník opěvuje svou lásku.
- Der Dichter besingt seine Liebe.
Übersetzungen
[1] die Vorzüge von jemandem oder etwas hervorheben
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „opěvovat“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „opěvovati“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „opěvovati“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „opěvovat“